Akademické ježdění na Steinu

Pokud se celý život pohybujete v nějakém oboru a snažíte se v něm být dobrý, považuji za samozřejmé, se neustále vzdělávat. Ovšem pokud už jste na pokročilé úrovni, přičemž cesta, kterou jste se vydali, se výrazně liší od proudu většiny, je velmi obtížné sehnat kvalitního učitele, který vás dokáže posunout dál. Dnešní situace v jezdeckém světě, ať už tzv. anglického či westernového ježdění, ať už rekreačním, nebo sportovním, je velmi tristní a volá po obrodě. Stále více lidí si to začíná uvědomovat, díkybohu, a hledají lepší odpovědi na své otázky. Proto se vrací ke kořenům. Ke starým mistrům, kdy mělo jezdectví ještě praktický smysl. Kdy na dobře přiježděném koni závisel jezdcův život a kůň byl to nejcenější, co vlastnil. Proto musel být výcvikový systém dokonalý, spolehlivý a pro koně šetrný, aby kůň vydržel aktivně sloužit co nejdéle. Tomuto způsobu dnes říkáme klasické, tradiční nebo také akademické ježdění. Příprava koně podle něj se diametrálně liší od dněšních metod. Výsledkem je dokonale citlivý, zdravý, prostupný atletický kůň, reagující a neznatelné pobídky.
Na klinice s Greetje Hakvoort, zástupnkyni školy Benta Branderupa, jsem viděla poprvé Magdu Peric (Chlupáčovou) se svojí kobylou. Její práce mě  přesvědčila o tom, že ona by mohla být ta, která by mě mohla posunout dál. Nejenže její quarteřice, se svojí stavbou těla - podobně jako moje appa - nechodila na předku, ale převáděla všechny cviky s naprostou lehkostí a ochotou s aktivní zádí a všechny účastníky drezůrních závodů by strčila do kapsy. Proto jsem Magdu pozvala k nám, a ona navzdory svému nabitému programu přijela, těch 200km k nám na západ.
Kurz zahájila komentovaná prezentace v projekční místnosti hotelu Stein. Tuto přednášku bych zařadila jako povinnou součást vzdělávacího systému FEI, ČJF, WRC, atd. Prostě perfektní ukázka toho, proč to dělat tak a ne tak, včetně šokujících obrázků světových špiček jezdeckého sportu. Následovali jednotlivé lekce účastníků s koňmi v hale areálu. Je škoda, když se lektor na takové úrovni musí zabývat základy poslušnosti, takže se během krátkého času nestihne vlastní zajímavá práce. I to se stává, ale nevadí. Hlavně, že účastníci mají zájem na sobě pracovat. Někteří byli dobře připraveni, jiní méně. Každopádně všichni si určitě odnesli velkou motivaci. Já jsem motivovaná ažaž. Moje Šmudla dělá obrovské pokroky, jsem na ní hrdá, přesto mám poslední dobou pocit frustrace, že to stále není ono, že by to mohlo být lepší, že stagnujeme. Proto si ohromně vážím příležitosti, jako byla tato. A doufám, že bude další a další. Děkuji Magdo, moc to pro mě znamená.
Také děkuji Janičce Dobré a spol., kteří mi pomohli s organizováním kurzu, samozřejmě paní Zábojové, za poskytnutí úžasného areálu. Velký dík patří všem účastníkům, jak s koněm, tak divákům, kteří neváhají obětovat peníze, čas a úsilí, vzdělávat se, pracovat na sobě a tím zlepšovat život jak sobě, tak svým koním, protože oni si to opravdu zaslouží.
Ještě mi dovolte jedno velké postesknutí. Byla jsem opravdu, ale opravdu v šoku, jak malá divácká účast byla na kurzu. 9 lidí. Slovy devět. Naprosto neuvěřitelné. Kde byly všichni koňáci z okolí, kteří mají plné tlamy o tom, jak se chtějí zlepšit, jak je štve, že jim něco nejde, že se tady nic neděje? Taková jedinečná příležitost, že tady byl někdo takový, a tak malá účast? Hanba a obrovská škoda pro vás. Věřte mi, když vám někdo strká pod nos takovou šanci, tak ji nepromarňujte! Nechtělo se vám ráno v neděli vstávat, nebo vám připadá příliš ta směšná částka za vstupné? Nemáte ani ponětí, kolik stojí vzdělávání u zahraničních lektorů, jejichž kvality u nás nikdy nenajdete, a které do ČR nikdy nedostanete. A když se najde někdo, kdo se učí přímo od nich a je ochoten nám to předávat, musíme ho na rukou nosit. Věřím tomu, že kdyby se zde pořádal kurz osobnosti třeba jako je Ray Hunt (Ray odpustí, budiž mu země lehká), vy byste si ji nechali ujít!!! Na takový kurz, bych jela třeba na Slovensko...
Vaše koně vás prosí: polepšete se a vzdělávejte se!