Vyjížďky

Kdo by nechtěl zažít něco tak osvobozujícího, jako je jízda na koni krásnou přírodou. Lesy, louky, plavení, západy slunce. Těžká romantika. Pokud máte pod sebou spolehlivého koně a zodpovědného průvodce proč ne. Ve skutečnosti jsou to ještě mouchy, bláto, mozoly apod., přesto to stojí zato.
Přemýšlela jsem, proč vlastně já jezdím na koni. Po různých úvahách jsem došla k následujícímu, jako to popisuje Ota Pavel v epilogu knihy Fialový poustevník. On sice mluví o rybaření, ale v podstatě myslí totéž.

"Dnes už vím, že mnoho lidí nejde jen za rybou, ale chtějí být sami jak v dávných dobách,
chtějí ještě slyšet volání ptáka a zvěře, chtějí slyšet padat podzimní listí.
Konečně jsem došel k tomu pravému slovu: svoboda. Rybařina je především svoboda.
Jít celé kilometry za pstruhy, pít vodu ze studánek, být sám a svobodný aspoň na hodinu,
na dny, anebo dokonce na týdny a měsíce. Svobodný od televize, novin, rádia a civilizace."